Řepík
Agrimonia eupatoria
Řepík má také místo v mé bylinkové zahrádce, i když je jeho výskyt v okolní přírodě celkem hojný. Přesto ho mám ráda po ruce a i jeho sklizeň je příjemnější než v zarostlých křovinách a loukách.
Lidové názvy
Řepíček, útrobník, konopěnec
Popis
Řepík je trvalá bylina se vzpřímenou, chlupatou lodyhou vysokou do 1 - 1,5 metru. Listy jsou zubaté, na rubu šedé a chlupaté. Květy jsou oboupohlavní, drobné, žluté, složené do dlouhých klasů. Plod je lepkavá, kulatá a dvojsemenná nažka. Čerstvá droga zvláštně zapáchá. Rostlina kvete od července do září.
Výskyt
Řepík je trvalá bylina, která roste zejména na vápencových půdách, v křovinách, na loukách, pasekách, v řídkých lesích, nebo na okrajích cest.
Sběr
Sbíráme nať řepíku, teda celou nadzemní část kromě zdřevnatělých částí. Sběr provádíme v době květu, což je v červenci až září. Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C. Vysušená droga má štiplavou chuť. Uskladňuje se na stinném, suchém a vzdušném místě.
Složení
Droga obsahuje 0,2 % silice, třísloviny, flavonoidy, hořčiny, kyselinu křemičitou (do 12 %), vitaminy P(nikotinamid), vitamin C, organické kyseliny a stopy manganu aj.
Použití
Řepík reguluje funkci jater a žlučníku a doporučuje se jako doplňující léčba při žloutence, žlučových kamenech, chronickém zánětu žlučníku, detoxikaci žlučníku. Kromě toho má stahující, potopudný a diuretický účinek a nachází uplatnění při gastritidě se sníženou kyselostí, při enterokolitidě se sklonem k průjmům, při ledvinných kamenech, otocích, onemocněních sliznice. Jako prostředek na vnější použití se předepisuje při onemocněních pojivových tkání a jako obklad na rány.
V kombinaci vnitřní a zevní aplikace se osvědčila i při kožních chorobách (zejména zánětech či odřeninách), jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní a mandlí, výplachy nosu napomáhají při akutní rýmě.
V lidovém léčitelství se doporučuje při plicní a kožní tuberkulóze, při vykašlávání krve, hemoroidech, dně, akné, srdečních slabostech, při nočním pomočování, při výskytu písku v ledvinách a močovém měchýři, při rýmě, zánětech ústní sliznice, používá se též na koupele namožených noh apod.